Borkaman 2012

13. července 2012 v 23:53 | Péťa |  na kole


Můj první cyklo-závod, kterého jsem se měl zúčastnit v šesti nedělích, mí rodiče prošvihli, resp. dorazili jsme nějakou tu
hodinu po startu. I druhý závod začal být v ohrožení, protože táta musel zůstat doma pracovat. Tak jsem na mámu zkoušel psí pohled, sliboval hory doly (slibem nezarmoutíš), abychom alespoň my jeli. Povedlo se! Že to s tou mámou ale umím Smějící se.

S maminkou jsme postavili stan, taková přenosná garsonka bez sociálky, ve stanovém táboře. My ale měli nejmenší! Bezva bylo, že jsme byli pořád vlastně venku, i během spaní. Ráno budím mámu "příprava na přípravu" Usmívající se; nesmíme udělat tátovi ostudu a prohrát. Jenže to by nesměla šlapat máma. Jela jako hlemýžď a pak ty odpovědi! Táta by to všechno určitě věděl. Nemohl jsem se na to dívat, tak jsem radši dělal, že
spím. Jednu kontrolu hluboko v lese jsme nenašli, ale zato jsme se zamotali tak, že jsme byli rádi, když jsme se z lesa vůbec dostali ven. Kontroly červené - bikerské - kde se daly nalovit body máma srabácky rovnou zavrhla. Ke křížku ve křoví jsme to brali zkratkou přes kopec po poli, rybářům jsme plašili ryby při lovení bodů v hlubokých vodách a ještě teď na sobě najdeme zbytky bahna z putování po lesích.

Ruby nejenom že poprvé neorganizoval, závodil a vyhrál (což bylo stejně jen díky protekci za poskytnutí licenčních práv nových pořadatelům), ale také poprvé neoblékl svůj hodobóžo bílý pulovr (asi se na něm přes zimu napásli moli). Chyběl Huby, nebyly placky Zamračený. Nahradila je ale malinovka, a tak všude pobíhaly děti s růžovými fousy okolo pusy Usmívající se.


Buřty se rožnily, kytara drnčela, pivo teklo proudem a tu a tam se ze stanu ozvalo některé z opuštěných ratolestí.



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama