“Král Bavorského lesa”

1. června 2009 v 9:52 | Péťa |  na kole
Odolali jsme lstem a nástrahám počasí a v šesti společně vyvrcholili na nejvyšší hoře Bavorsko-českého hraničního území - Velkém Javoru ( 1456 m).

Neúprosný budík zvoní do studeného mlhavého rána. Ručičky digitálního času ukazují 5:30 - na neděli poněkud moc časno. V šest ráno letního času vyjíždíme z Vinoře a po dvou a půl hoďkách se vítáme v Železné Rudě s Kandráčema a Burískama. Inverze a chlad ustoupily partě cyklistů nadšeně stoupajících po příkré cestičce dosáhnout vrcholu. Dost se oteplilo (možná jen subjektivně), odhazujeme svršky a vystavujeme nenamazané čumáčky vykukujícímu sluníčku. Kdo čekal od výletu něco jiného než stoupání, střídané ještě větším stoupáním, jistě by se divil - jako já :-D. Odměnou nám kromě krásných výhledů a mraků turistů pravidelně distribuovaných lanovkou, byla mokrá větrně ledová trička přilepená na rozhycovaných tělech. Burajda vytáhla svou garderobu a jala se nám předvést v novém voňavém modýlku. Konečně bylo jasné, proč Burísek vozí tak velký batůžek - a ten jeden vyžebraný rohlík s tím nemá nic společného!

Nabaleni do všeho, co jsme měli, si jedeme ty nastoupané metry patřičně užít. Ještě že žádný škudibílek nepřetočil kopec vzhůru nohama. Beztak už je dost nespravedlivé, že nahoru člověk supí i několik hodin a pak je dole na to šup. Taktéž i my. Někteří bohužel o něco níž než potřebovali. Vlastně jsem chtěla říct, že jsme sjeli o těch 220 v.m. schválně, páč se nám zdálo, že máme nastoupáno málo ;-). Jaké bylo překvapení, když mi PB na mapě ukázal, kde trčíme my a kde ostatní chlastaj zázvorový pivo. Vracíme se kus po silnici, pak odbočujeme na prašnou cestu, která stoupá pekelně prudce, ani nevíme kam. Skládám poslední střípky němčiny a ptám se kolemjdoucích, jestli to nevede rovnou do nebe. Motoru začala prudce docházet šťáva, cítila jsem beznaděj, zoufalství. Vědět, že tohle není poslední dnešní stoupání, tak si sednu na kraj cesty a budu čekat na autobus :-/. Nevěřili byste kolik energie dodá obyčejná malá Snickerska. Se nedivím, že po tom lidi tloustnou, když já na ní dojela až k autu.
Pozdní oběd jsme si všichni opravdu zasloužili a pak se společně vydali k domovům.

Dnes jsem dosáhla nejenom vrcholu, ale i naprostého fyzického vyčerpání a zároveň psychického naplnění. Děkuji všem.

fotky Michal

Tak nejaka statistika od PB...
dst: 47.74km
up: 1364m
celkova doba jizdy:3:35
avg: 13.3km/h
max: 65.4km/h (v tehle rychlosti jsem proste prehlidl jednu odbocku a musel nasledne stoupat zpet nejakych 212vyskovych metru :)) - ja tam měla 60,7 km/h

Jestli pocitam dobre, BI (bikersky index) to ma 28.57. Takovej krasnej kopecek to byl :)

trasa: http://www.bikemap.net/route/199409
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama