Sněženky a machři na Smetánce

20. července 2008 v 23:42 | Péťa |  v botách

Víkend na Smetánce

18. - 20. 7. 2008

zprava a hora: Zahrádka, Stela, Jana, Láďa, Tomáš, Martin, Péťa, Jirrik

PÁTEK 18.7.2008

Sraz na Čerňáku nestíháme, takže každá posádka odjíždí sólo. Celou cestu jede Zahrádka jak o závod, předjíždí plná neplná, rychlost nerychlost. Až, když jsme 15 km od Pece volá Láďa, že jsou právě v Turnově a nakupují. Bodejť bysme je dohonili, když zvolili jinou trasu, než Paní .
Na Smetánku tedy přijíždíme jako první a máme to privilegium vybrat si pokoj. Vybíráme ten s hezčím výhledem a pelášíme na večeři. Na slibované tři chody se moc těšíme. Dostáváme bramboračku, kuře s nádivkou (pro veg. omeleta) a pudinkový dezert. Než jsme dojedli, přijíždí i ostatní. Po večeři zůstáváme sedět v jídelně a hrajeme kostky. Kombinací různých pravidel jsme docílili toho, že ještě o půlnoci nemáme dohranou ani první hru.
Je pozdě a tak jdeme do hajan - tedy jak kdo. Jirrik, já a Stela společně usínáme, zatímco ostatní porušují dnešní pravidlo o abstinentském večeru a otvírají zelenou.

SOBOTA 19.7.2008

Vstáváme všichni postupně a scházíme na snídani. Stejně jako večeře byla snídaně honosná. Oblékáme se do outdoorového vybavení, které chceme vyzkoušet a vlastně si i přejeme, aby začalo pršet a my tak mohli vyzkoušet jeho funkčnost. Zahrádka trénink pojal vážně a výstup zahajuje s patnáctikilovým "baťohem" - Stelou v sedačce. I Láďa se nenechává zahanbit a na zádech si nese celou výbavu i se spacákem .
Dle rady chataře jdeme po zelené, po které bysme se dostali téměř až k Richterovým boudám. Evidentně máme všichni vyvinutý orientační nesmysl, protože každých 500 m stavíme a moudře hledíme do mapy a výsledkem bylo pouze to, že se ocitáme Na Konci světa ohrožováni volně pobíhajícím psiskem. Místní pán nám radí, kudy se napojit znovu na značku a jak dál pokračovat. Cestou na chatu Jelení louka hledáme ztracenou čepičku z Tomášovi hůlky, brodíme se přes potok se ztrženým mostem a krmíme se borůvkami. U chaty odpočíváme - někdo zahání dlouhou chvíli házením ufa, někdo se občerstvuje - a pozorujeme tatínky, kteří mi připomínali film S tebou mě baví svět.
Odtud už nepokračujeme po značce, musíme jít kousek po lesní cestě a dostat se k Richterovýmboudám, odkud pokračujeme po červené do Modrého dolu a poté po žluté do Obřího dolu (910 m). V boudě Pod Sněžkou obědváme a odpočíváme, už bylo také dávno po obědovém čase. Jen co jsme opět vyrazili, plní se naše přání a začíná pršet. Konečně podmínky vhodné pro náš test. Po pár kapkách se spustila krátká průtrž mračen, po které hodnotíme výsledky testu - nebylo to nejhorší ale mohlo to být i lepší. Trháme se na skupiny - v první linii Martin s Jirrikem, v druhé Tomáš s Janou a já s Láďou a Zahrádkou uzavíráme naše řady. Cesta trvá poměrně dlouho, Stela je promáčená a mrzne a vrchol stále v nedohlednu. Čím výš jsme, tím více pociťujeme, jak se do nás opírá vítr. U Slezského domu fouká tak, že se nebojím do větru položit a nespadnu.
K výstupu posledních 200m volíme strmější kamenitou cestu.Musíme mít ale pevný krok, abysme ustáli prudké nárazy větru. Na chvíli jsme se posadili v předražené polské restauraci a něco po páté se vracíme po žluté značce vedoucí pod lanovkou do Pece. Trochu jsme se přeskupili, s Jirrikem nakonec opět z Růžohorek do Pece sbíháme, abysme trochu ušetřili kolena. Na Smetánku přicházíme něco po sedmé, po nás Zahrádka se Stelou, pak Jana s Martinem a ti nejlepší nakonec - Láďa s Tomášem.
Po večeři (kterou jsem opět uhádla) si pouštíme film, který byl na této chatě natáčen - Sněženky a Machři a hrajeme Aktivity, zatímco venku se čerti žení a padají kroupy. Kolem jedné jdeme na kutě.

NEDĚLE 20.7.2008

Po snídani balíme a chystáme se k odjezdu. Naše dilema o tom, kam se půjdeme podívat, rozlouskl Martin - a jelo se na hrad Pecka. Kdo chtěl absolvuje ¾ hodinovou prohlídku hradu, ostatní čekají na nádvoří. Já s Jirrikem zaháníme nudu ufem a pak vystavujeme svá těla paprskům sluníčka.
Po vyčerpávající prohlídce byli všichni vyhladovělí a tak naše další kroky směřujíf do vyhlášené hospody U Červinků. Mé rozhodování bylo silně ovlivněno nabídkou kysela, které jsem prostě musela mít a tak si druhé jídlo objednávám napůl s Jirrikem. Výborné jídlo všichni ještě dorážíme zmrzlinou nebo jinou pochutinou a divíme se, že si musíme povolovat opasky....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jix jix | 21. července 2008 v 8:54 | Reagovat

Druhá skupina přišla o trochu požději, nejspíše z původu fakultatuvní prohlídky minimálně jedné z okolních tras (neměli PANÍ a už bylo trochu šero, takže asi neviděli na cedulky značící cestu ke smetánce.

Náš pokoj: vedlo k němu sice víc schodů, ale zato měl nižší strop a já se bacil do kebule. jouvejs

Po zelené jsme nešli záměrně, jelikož jsme vybrali kratší neznačenou trasu, která se nakonec ukázala sice delší, ale zeto o dost horším terénem.

Výlet byl opravdu povedený, jen z běhu od Růžohorek do pece (aby nebolela kolínka) mě zase bolí stehýnka...

na prohlídku jsem sice nešel, ale měl jsem dojem, že se jednalo o prohlídku hradu Pecka a né Ořech, ale ruku do ohně bych za to nedal...

2 jix jix | 21. července 2008 v 8:54 | Reagovat

né tras ale chat...

3 Péťa Péťa | 21. července 2008 v 9:20 | Reagovat

Ano oprava byla to Pecka.

4 Zahradka Zahradka | Web | 21. července 2008 v 10:27 | Reagovat

Mám pár poznámek, Péťo...

1. přes plnou jsem nepředjížděl

2. místní pán neradil, kudy se znovu napojit, ta trasa tudy skutečně podle mapy vedla, jen už v ní nebylo napsáno, že přes soukromý pozemek..

3. Vy jste dorazili něco po sedmé a já v půl osmé, což je pro mne úctihodný výkon vzhledem k tomu, že jsem neběžel a měl Stelu stále na zádech :-)

4. Ořech mě fakt pobavil :-D

5. A jak je již zřejmě Jirrik zvyklý z domova, po pro něj velmi lehkém obědu se trénuje v lovu much. Asi nedostatek protejnů :-)

5 Jana Jana | 21. července 2008 v 14:56 | Reagovat

Moc hezky napsany Peto, jako bych to sla jeste jednou.I moje nohy ty kilometry citi jeste dneska. A vcerejsi obed...byl tak vyborny ze jsem ani snidat dneska nemusela;).

6 Péťa Péťa | 21. července 2008 v 21:30 | Reagovat

moje nohy taky dostaly tim behem zabrat, ale ted uz je to dobry. Jen rano jsem mela trochu problemy se zacit hybat - ale mozna to bylo tim, ze jsem mela jit do prace :D

7 Lada Lada | E-mail | 30. července 2008 v 14:57 | Reagovat

Je to moc hezký. Je vidět, že se na Smetánku vrátili Machři  :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama