Okolí Sušice a Otava

16. června 2008 v 9:24 | Péťa |  na kole
Sušice - povodí Otavy
Vodáci: Láďa, Michal, Jitka, Hanka a Zdeněk
Kolaři: Tomáš se Stelou a já s Jirrikem
PÁTEK
Scházíme se s Tomášem na Šestce a jedeme do Vráže pro Stelu. Do kempu přijíždíme jako první. Láďa zvěstuje, že jsou teprve u Přibrami. Sice jsme do sebe právě narvali poctivé "zahradnické" rohlíky, ale hladovci kluci chtěli jet ještě na večeři. Vybíráme restauraci na náměstí. Objednané jídlo se nedalo vůbec sníst, rohlíky udělali své...

V kempu už jsou všichni a lejou do sebe panáky. Kempař je pohodovej chlápek, dobře se s ním povídá a nabízí nám i domácí slivku, kterou má pro speciální zákazníky.
Grilujeme a kdo může, baští skvělé masíčko. Výrazně se ochladilo a tak se těšíme do spacáků.
SOBOTA
Probouzíme se do slunečného dne. Vypadá to slibně. Vypravujeme se šíleně dlouho, vodáci čekají, až jim přivezou lodě. Rozhodli jsme se, že pojedeme horní trasu přes Hrádek, Tedražice, Lipovou Lhotu, Budětice, Rabí, Žichovice a zpět.
Tomáš zkouší po kempu jízdu se Stelou, která vzadu s výskotem nadskakuje. Vodáci už tu mají lodě a tak i my opouštíme tábor. Protože se Tomáš nechtěl moc zdržovat na hlavní silnici, sjíždíme na cyklostezku s tím, že to objedeme po vedlejších silničkách. Cesta byla delší ale o to horší :D. S jazyky na vestě jsme se vydrápali na vyhlídku nad Sušicí, tedy úplně jinam, než jsme původně chtěli. Vracet se nám nechce a tak to zkoušíme projet rovnou za nosem, přes louku, les, hory a doly - no co si budeme nalhávat, zajížďka to byla vydařená. Vrcholem všeho bylo to, že jsme se vyloupli na rozcestí, kde jsme původně začali stoupat na vyhlídku, akorát s tím rozdílem, že jsme mezitím překonali několik zbytečných výškových metrů, s Jirrikem zbuchli z kola díky stejné díře, utrpěli pár šrámů od ostružiní, zajeli si a navíc ztratili spoustu času.
Raději už po silnici č. 187 pomalu jedeme do Hrádku, obce o které první zmínka byla již ve 14. století a ve které můžeme vidět tvrz přestavěnou v 16. století na renesanční zámek. Je už dvanáct a tak pomalu přemýšlíme o obědě. Další hospoda je zakreslená v Buděticích - jedeme tam! Cestou do Budětic projíždíme Tedražicemi, ve kterých se nachází původně jednoduchá gotická věžovitá tvrz z 15. stol., renesančně upravená v průběhu druhé poloviny 16. stol. a později v polovině 19. stol. částečně zbořena, se zachovanou nejstarší věžovitou částí. Cyklostezka nás dále vede po opuštěné silničce do kopce mezi poli. Na vrcholku na odpočívadle se rychloobčerstvujeme a sjíždíme do Lipové Lhoty se zámečkem, což je patrová obdélníková budova stojící uprostřed dvora, proto jej lze jen obtížně zhlédnout. Lipová Lhota je ale spíše známa v souvislosti s výskytem bílého krystalického vápence se stříbrobílou slídou než jako místo, kde stojí zámek.
Z Lipové Lhoty už je to do Budětic, co by kamenem dohodil a navíc z kopce. Ocitli jsme se tam tak rychle, že jsme ani hospodu nehledali a zamířili rovnou na zříceninu Rabí - největší český gotický hrad.
Jádrem hradu Rabí je mohutná hranolovitá obytná i obranná věž ze 14. století. Roku 1421 byl hrad dobyt husity,Jan Žižka zde byl zraněn na svém druhém oku. V 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn a opevněn místy až pět metrů silnými hradbami s dělovými baštami. Na počátku 18. století byl hrad vydrancován a přestal být obyvatelný. V podhradí vzniklo městečko, které Půta Švihovský později změnil na město, opevnil je a získal pro ně roku 1499 cenná privilegia.
Častým dotazem návštěvníků Rabí je, odkud dostal hrad své neobvyklé jméno. Podle kastelána Michala Nováka je teorií hned několik. Ta jedna snad vychází z německého raben, což znamená krkavec. Tedy Rabí by v překladu bylo něco jako Krkavčí vrch. Druhá varianta hovoří o rabířích, což byli v tehdejší mluvě zlatokopové na přilehlé řece Otavě a snad od toho se mohl odvodit název Rabí - rabovat zlato. A ta třetí varianta je opět z názvu ptáka, tentokrát vrabce, jako Vrabčí vrch. A postupným zkomolením, zkrácením toho názvu, mohlo vzniknout vrabí nebo taky Rabí.
Tady zasedáme v hospůdce a plníme bříška výborným jídlem. Zjišťujeme, kde jsou vodáci, že bysme se s nimi někde sešli. Ti už jsou ale dávno fuč a voda je unáší do Horažďovic. Beztak už máme namířeno domů a tak se vracíme pro auta, abysme je mohli v Horažďovicích vyzvednout. Jakmile jsme dojeli do kempu, začalo poprchávat. Jirrik s Tomášem jedou pro vodáky a my se jdeme se Stelou vysprchovat a nabaštit (to vždycky zabere spoustu času :) ). Než se všichni vrátili, měly jsme i chvíli na pohádky.
Hrajeme pinčes, griluje se a pije se až do pozdě.. Přesouváme se i na "bar" někdo dobrovolně někdo ne a ještě chvíli pokračujeme tam a polemizujeme s kempařem o životě.
NEDĚLE
Nedělní ráno nevypadalo tak slibně jako to sobotní. Obloha se na nás mračí a sluníčko se před námi schovává. Balíme a chystáme se k odjezdu. Stela dovádí, zatímco ostatní běhají jako mravenečci a shánějí věci na hromadu. Vodáci mají v plánu splutí Otavy z Horažďovic do Katovic. My se rozhodneme až v Katovicích, kam odvážíme obě auta. Je po poledni a navíc nehezky, tak usedáme v restauraci na oběd a hledáme nějaký cíl pro autoturistiku. "Navštívili" jsme renesanční zámeček Střela se zříceninou gotického hradu, který se tyčí na osamělém vrchu poblíž stejnojmenné vsi. Z původního gotického hradu, který zde byl postaven pravděpodobně jako strážní, se dochovala do dnešní doby pouze nevelká zřícenina. V jejím sousedství byl vystavěn po roce 1514 zámek na půdorysu ve tvaru písmene D. Zajímavostí je to, že zámek, sloužící jako obydlí pro hospodářské úředníky a letní sídlo, měl všechny místnosti obytného křídla přístupné pouze zvenku, z obytné chodby a terasy.
Od Střely se jedeme podívat do jízdárny ve Strakonicích. Projíždíme okolo hradu Strakonice, který je jedním z nejstarších kamenných hradů u nás. Stojí ve stejnojmenném městě na levém břehu řeky Otavy nad soutokem s říčkou Volyňkou. Parkujeme v kempu, kde Tomáš se ptá na cestu. Jízdárna je za řekou a tak můžeme na mostě pozorovat vodáky, kteří píchají na stojaté vodě jak o život. Stela prolejzá prolejzačky a tobogánovou klouzačku. Do jízdárny jsme nakonec nedošli, protože lenivý vodáci to zabalili už ve Střelských Hošticích s tím, že už to bez námahy nejede ;). Vyzvedáváme tedy auto v Katovicích a scházíme se v kempu v Hošticích. Lodě vráceny, všechno zabaleno a naloženo a tak se společnou fotkou loučíme a vracíme se domů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M@rketk@ M@rketk@ | E-mail | Web | 16. června 2008 v 9:28 | Reagovat

U mě na blogu je bleskovka tak se zapoj...

2 VEVI VEVI | Web | 16. června 2008 v 9:29 | Reagovat

..:: pěknej bloček :-) ::..

3 Lada Lada | 25. června 2008 v 8:47 | Reagovat

jo moc pěkný :)

Jak to viděl vodák Lada je na http://ladama.blog.cz/0806/reportaz-z-otavy-13-15-6

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama