Dvoračky 2007

4. prosince 2007 v 8:19 | Péťa |  v botách
DVORAČKY 2007
Výprava sestávala ze tří členů: Jirrik, Hanička a já Péťa
Odjezd autobusu: 2.12.2007 7:45 Černý Most
Hanička přijela už v sobotu večer, poté co se vrátila z pubu, kde proběhlo hodnocení konviktího výletu za pivem do Plzně, aby nemusela vstávat tak brzo ráno.
Vstávali jsme v půl sedmé a i tak jsme měli co dělat, abychom autobus stihli.Nakonec jsme si na nástupišti ještě pěknou chvíli počkali, než se všichni cestující usadili na svá místa - tedy my nastupovali skoro jako poslední, neboli předposlední. Protože neděle je neděle, tak bylo náročné dostat se do Rokytnice už dopoledne. Proto Hanička zmobilizovala svou rodinu a tatínek pro nás přijel do Studence a expresně odvezl do Rokytnice. Jirrikovi se podařilo u hospody zapomenout všechny snoubiče a tak jsme v Rokytnici naběhli do příjemného malého sportíku, kde jsme si koupili za 95 Kč nové tři různých barev. Na to, že jsme měli docela naspěch, jsme se tam zapovídali s mladou paní prodavačkou a chtěli vykoupit celý krám.

Když jsme se konečně utrhli, doslova jsme naběhli na turistickou značku a pádili 5 km na Dvoračky. Nojo, neměli jsme s sebou Láďu a tak jsme neměli ten správný odhad, kolik času vlastně na celou trasu potřebujeme. Cestou nahoru jsme na snoubičích moc nejezdili, abychom se stihli na Dvoračkách tradičně i zastavit a poobědvat. Ono to stejně moc nešlo, sníh byl roztátý, zmzlý, roztátý a to několikrát. Tu a tam začalo poprchávat, ve vyšších polohách padaly krupky a zahalila nás mlha. Všude bylo pusto a prázdno, dokonce isjezdovka, kolem které jsme procházeli, byla úplně pustá. První živé tvory jsme potkali až pár metrů před Dvoračkami. Ťapali naproti nám na sněžnicích. Vtipné bylo, že my se zaujetím hleděli na jejich sněžnice a oni se zase zajímali o naše snoubiče, že by jim to ulehčilo cestu dolu. Nahoře jsem fotila nádherné keře, které byly pokryty ledem a zdálky vypadaly jak ověšené diamanty.
Na Dvoračkách jsme se zahřály čajem a grogem z griotky, posilnili dobrým obědem a pokračovali v cestě do Jablonečka. Kus cesty jsme sesvištěly s Háňou po zadku, kus cesty ho používaly jako koloběžku a Jirrik pořád znovu a znovu zkoušel na tom nemožném sněhu svůj snoubič ochočit. Pořád jsme sledovali čas, abychom se ujistili, že stíháme poslední autobus. Neradi bysme zůstali na autobusové zastávce až do rána jako bezdomovci ;). Naše blbnutí se neobešlo ani bez úrazu, jímž utrpělo Jirrikovo koleno a hlavně jeho dvoje nové kalhoty, na kterých udělal pořádnou skobu, když se propadl do sněhu až po kolena, kde na něj číhal velký ostrý šutr.
Pomalu se začalo šeřit, nevíme, kolik kilometrů nás ještě čekáme a s jakými závějemi budeme ještě bojovat. Už jsme šli i po cestě, kde nebyly vidět jiné než naše stopy a stopy od běžek a my se občas doslova po kolena brodily těma "bílýma sračkama" (pro zasvěcené).
Do Jablonečka jsme dorazili v 16:07 a tak jsme spěchali na zastávku, protože měl v 16:15 přijet přímý autobus do Prahy. Nepřijel. A tak jsme s Haničkou, než přijel v 16:45 courák, alespoň ždímaly ponožky a vylévaly vodu z bot. Opravdu to byl courák, trvalo mu to do Prahy se všema těma zastávakama dvě hodiny.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peter B Peter B | 4. prosince 2007 v 10:08 | Reagovat

Tentokrát jsem chyběl (a moc mě to mrzí), ale zasvěcení jistě pochopí, že nemůžu být pořád někde ve světě a výletovat a kalit, ale občas se taky musím věnovat svojí zanedbané domácnosti :-/ No a konec dobrý... Ta úžasná romantická nedělní adventní procházka rozzářenou Prahou, zpestřená stánkovými svařáčky, okrajkovaná milou společností... Nakonec mě ty hory ani tolik nemrzí ;-)

2 Péťa Péťa | 5. prosince 2007 v 7:55 | Reagovat

No vidíš a my se té naší zpustlé a zanedbané domácnosti věnovali dvě hodiny v sobotu, zatímco ty jsi kalil v hospodě. Ale narozdíl od tebe jsme se pak nadýchali čerstvého vzdoušku namísto kouře, játrům čaj také udělal mnohem lépe než pivo a kořalka a společnost? ta byla stejně úžasná jako jsi měl určitě i ty ;).

Takže domácnost nedomácnost, hospoda nehospoda - příště pojedeš a hotovo! Musíme přece dbát o zdraví svých bližních. Rozbořence zdar.

3 Krakonoš Krakonoš | 5. prosince 2007 v 11:37 | Reagovat

Petře a ještě doplň, že v Plzni bylo dobře a hory neutečou - na rozdíl od mládí.

4 Péťa Péťa | 7. prosince 2007 v 8:59 | Reagovat

Plzeň taky do zítřka nezboří ;). A piva je dost i na Dvoračkách :D.

5 George George | 27. prosince 2007 v 14:31 | Reagovat

Křivoklatští vlci prý větřili stopu. Co na to napíše Peťa s Jirrikem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama