Korsika na kole - 7. část

9. října 2007 v 13:33 | Péťa |  na kole
STŘEDA ( 71 km)
Ráno probíhá jako každé jiné a vydáváme se na cestu do hor. Markéta vyhrožuje náročnou trasou plnou kopců a velkých převýšení. Takže nás prý čekají kopce, kopce a pak zase kopce. Z Ghisonaccie vyjíždíme po "žluté" D344, ještě ve městě opravujeme defekt na kole (píchnutá duše) a odbočujeme na "bílou" D343. Celou cestu fičí protivítr a navíc už začínáme stoupat. Byla otrava vědět, že celý den pojedeme jen do kopce.

Sleduji najeté km a plánuji oběd zhruba na půli cesty, tj. po 35 km - dneska nebylo poledne s autobusem. Obědová přestávka nás čekala kousek pod vrcholem ve vesničce Vezzani, kde jsme rozhodovali o dalším směru naší cesty. Vybrali jsme krásnější a kratší ale zato náročnější trasu přes hory.Těsně před odbočkou nás ale informuje "kosák Gusta", že údolí je neprůjezdné kvůli rozsáhlému lesnímu požáru, který nabýval na síle díky silnému větru. Myslela jsem si, jaká je to událost, ale požáry jsou na Korsice prý na denním pořádku ;). Pokračujeme tedy po D343 a stoupáme do dnešního nejvyššího bodu 920 m.n.m. Čeká nás sjezd do vesničky Muracciole. Cestou sledujeme dým a plameny valící se z údolí a najednou se do nás opřel takový vítr, že jsem měla problém zůstat stát na místě. Oblékám větrovku, která mi málem uletěla, jak mi jí vítr bral z rukou. Sjezdíky jsou vždycky odměnou, tentokrát to bylo za trest. Silný proti, občas i boční vítr; člověk musel pořádně máknout, aby vůbec jel a to to bylo skopce.
Ve vesničce Muracciole potkáváme známé a dáváme si horkou čokoládu. Posilněni začínáme zase stoupat. Předjíždím cyklisty, kteří už nemohli (asi si chudáci vyšlápli ten kopec z údolí, když je zastavili hasiči). Jelikož už to bylo skoro finále - posledních 23 km - šlapalo se mi docela dobře. Silnice N193 byla obklopená zvědavci, co pozorovali hasičské vrtulníky, jak hasí pomocí červeného prášku hořící pruhy krajiny. V jedné zákrutě nás zastavil poliš, protože na silnici zrovna přistával hasičský vrtulník.
Poslední sjezd jsem si konečně užila - dole tolik nefoukalo a už přijíždíme do Corte, kde máme náš kemp kempíček Alivetu.Corte, město v srdci Korsiky, je vklíněno do impozantních žulových velehor. Někdy bývá také nazýváno "duší Korsiky". Je to malé městečko, které vyrostlo kolem jedné centrální ulice a kterému vévodí středověká pevnost na skále, dříve kasárna, dnes národopisné muzeum. Během druhé světové války byl celý komplex využit jako vězení korsických odbojářů. V současné době v Corte působí jediná universita na ostrově.
Začíná poprchávat a pak přišla bouřka a liják. Aspoň to snad uhasí ten oheň, ale bohužel to má prý pokračovat i zítra. Všichni jsou zalezlí ve stanech, jen tu a tam někdo něco podniká - chlastačka u autobusu nebo procházka v dešti do Corte. Trochu mě mrzí, že jsem zbaběle nešla a tak jsem neměla příležitost si Corte prohlédnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama