Korsika na kole - 5. část

7. října 2007 v 8:00 | Péťa |  na kole
PONDĚLÍ (den bez kol)
V noci mě probudilo krápání a tak jsem vyhnala Jirku, aby si sundal prádlo ze šňůry. Do rána pršet nepřestalo. Dnes je ale den bez kol a celodenní prohlídka městečka Bonifacia,města postaveného na bílých útesech 60 až 80 metrů nad hladinou moře na samém jihu Korsiky.

Odjezd v devět jsme relativně zvládli. Na prohlídku města máme 4h, dost času na to, udělat si procházku po cestě nad skalami směrem k mysu Capo Petrusato, nejjižnějšímu výběžku Korsiky, odkud je Sardinie coby kamenem dohodil (12 km). Po procházce se vydáváme do starého města, couráme uličkami, píšeme pohledy a hledáme kavárnu k posezení, zahřátí a usušení. Nacházíme jednu hned naproti palačinkárně, kam máme hned poté namířeno na "sejrovku". Objednáváme si mint tea a dostáváme yellow label - co dodat. Čajový dýchánek nám zpestřoval macatý černý kocour.
Po palačince vyrážíme ještě na toulky, je toho tady spousta k vidění, ale v tom dešti…. Bez zvláštního cíle bloudíme uzounkými dlážděnými uličkami mezi vysokými domy s tlustými zdmi. Ve dvě máme sraz v přístavišti na hodinovou projížďku lodí okolo bonifačských útesů. Na to, že pršelo, to byla nádhera, obzvlášť pak Dračí jeskyně s nádhernou modrou průzračnou vodou, v jejímž stropě je díra, která svým tvarem připomíná korsický ostrov. Proplouváme také kolem jeskyně plné krápníků, jejíž vchod prozměnu připomíná tvar klobouku Napoleona Bonaparte.
Dostáváme se ke schodišti tesanému v 15 st. ve křídové skále Escalier du Roi d`Aragona. Podle pověsti nechal během jediné noci všech 187 schodů vytesat Alfonso V.,král který dobyl Sardinii a nyní zatoužil i po Korsice. Byl si ale vědom, že se přes hlavní bránu do města stěží dostane, a proto využil tuto nehlídanou, "nepřístupnou" cestu. Podle jiné pověsti byly tyto schody vytvořeny proto, aby mohli soudobí vládcové města kudy uprchnout, v případě, že by byla prolomena hlavní brána. Pomocí tohoto schodiště se dá dostat i do komplexu jeskyní pod Bonifaciem. V největší z nich, Puits Saint Bartholome, vyvěrá těsně nad hladinou moře silný pramen sladké vody, který při každém větším obléhání zachránil spoustě obyvatel města život.
A konečně projíždíme také kolem vyhlídky ve skále, které se říká "kormidlo Korsiky". Z lodi jsme také mohli vidět zbytky obranného systému, díky němuž se stalo město po vodě nedobytné.
V přístavu ještě nakupujeme ve Sparu a za vysílání "A je to" dojíždíme do kempu A Rutoli v Porto Vecchio. Proběhly rychlostavby stanů za ustavičného deště. Vaření a grilování rybiček už se vydařilo za přijatelného počasí a po dlouhém posezení naší skupinky se rozutíkáváme do stanů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G G | Web | 8. října 2007 v 7:01 | Reagovat

To, že lišky dávají dobrou noc se píše v pohádkách a pohádky nelžou. Mně se to stalo taky, na pobřeží Baltu. Spal jsem na verandě opuštěné chaty (na trase Praha – Hamburk; kolo) a liška mě očmuchávala taky. Kolem třetí ráno jsem cítil na tváři doteky, ale myslel jsme, že je to ošklivý sen, napodruhé jsem se ale lekl tak, že jsem vyskočil s cílem bránit se rozsvítil jsem baterku. Viděl jsem ozářené, lesknoucí se velké oči a obrovský, hustý ohon. Liška. Hodil jsem po ni kamenem a pak jsem měl do rána pokoj. Fakt, nekecám.

2 Péťa Péťa | 8. října 2007 v 15:58 | Reagovat

To ta moje odběhla na kouzelné slovíčko "huš" ;). Na zvířátka musíš něžně, no jak s tebou jedna maželka :D.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama